Kolik z nás makléřů již prodávalo vlastní nemovitost se srdcem na dlani? Nemovitost, ve které vyrůstají naše děti? Nemovitost, kde jsme chtěli být už napořád? Prodat svůj splněný sen? Za těch 15 let mám za sebou tolik lidských osudů a příběhů a mnohé z nich byly právě o tom.
Mít empatii je v takových případech naprosto nezbytné. Dokážeme si však i přes vysokou dávku empatie a respektu představit, jak našim klientům v tu chvíli opravdu je? Jsem pragmatik a tak evidentně musela přijít další osobní zkušenost, díky které dokážu být svým klientům zase o kus blíž.
Ať už se v našem životním příběhu stane cokoliv, nejtěžší je udělat rozhodnutí a následně první krok. Často přemýšlíme o tom, kdy nemovitost prodat a kdo nám s tím vším pomůže.
Když vámi mávají emoce, potřebujete nadhled
Po spoustě potoků slz mě napadne první myšlenka: Prodám si to sama. Jsem přece realiťák, mám dlouholetou praxi, nebudu platit provizi, když to velmi dobře zvládnu sama! Rozhlížím se po domě a přemýšlím, kolik by to mohlo stát. Chce se mi znovu brečet… Sakra, sama to nedám, potřebuji někoho, kdo se na to podívá z vrchu bez emocí. Jak bych jako realitní makléřka a majitelka v jednom mohla se slzami v očích asi tak vystupovat před příchozími klienty?!
Moje, v tu chvíli, úzkostná energie by byla těžko podporou pro zájemce o koupi. A to i v případě, že by se jednalo například o souseda. Mimochodem rozhodnutí, že nemovitost prodám někomu z okolí, kdo projeví zájem, nedoporučuji už dlouho. Stále tvrdím, že obchody „po známostech“ jsou jedny z nejhorších. Proč? Stručně řečeno:
- Protože se jedná o známost, může nám chybět nadhled. Očekáváme, že všechno bude lepší a levnější, přece se známe. Něco jako „za málo peněz, hodně muziky”.
- Sousedé a blízcí nás neberou jako profesionála, přistupují k nám tak, jak nás znají.
Co vás ujistí, že jste si vybrali správného makléře? Detaily!
Oproti běžným majitelům nemovitostí mám výhodu, spousty makléřů znám a některé z nich jsem dokonce i sama vychovala nebo školila. Při výběru je nutná vždy důvěra, kterou si makléř získává při osobním setkání a díky svým referencím, zkušenostem či osobní prezentaci.
Ivana Pavlasová je moje dlouholetá kolegyně a kamarádka a její realitní i životní parťák Martin Ludvík byli pro mě jasnou volbou.
Po první schůzce, kde jsme vše probrali a naplánovali, přišla první úleva, spolu to dáme. Svůj dům jsem připravila dle instrukcí na focení. Je dost čistý? Dost uklizený a nachystaný? Bude se líbit? Nepomluví mě fotograf nebo sousedé? Nikdy bych nevěřila, jak moc s námi dokážou emoce mávat, když se nás to niterně týká.
Ivana s Martinem přivedli fotografa, kterého jsem taky znala a možná o to těžší to pro mě bylo. Od samého začátku přistupovali ke všem mým věcem velmi citlivě a s respektem. Dojala mě Ivana, když se mě zeptala, zda může pro lepší záběr posunout moji sbírku krystalů. Nikdy jsem jí o své lásce ke krystalům neříkala a přesto vycítila, že je na místě nesahat bez povolení na mou svátost. Tak moc je důležité, aby realitní makléř věděl a vnímal svého klienta, čímž si jen utvrzuje svoji důvěryhodnost.
Chcete těsně před zveřejněním inzerátu o prodeji domu zařadit zpátečku?
Je po focení, co teď??? Chystá se veřejná prezentace. Cítím to definitivum a je mi zle. Chci couvnout, volám Ivaně a Martinovi… Velmi dobře vím, jak fungují „červíci v hlavě“, když uděláme rozhodnutí, ale co když toto je zrovna jinak? Co když toto je intuice, která mi dobře radí? A zase ty emoce a potřeba někoho s nadhledem. Uff, pokračujeme dál, mám citlivé a zkušené makléře, pochopila jsem.
Prezentace je venku… Bože, ty fotky jsou úžasné!!! Krásný popis, dokonalá prezentace, jsem pyšná na makléře i svůj dům. Prohlídkový den byl naplánovaný za týden od zveřejnění nabídky. Ozve se někdo???
Po několik hodinách se na realitní makléře obrátili první zájemci. Přišla další úleva, ale také další pořádná várka „červíků“ – volám makléřům… Jsou úžasní, opět uff.
Prohlídkový den je daný, zájemců přibývá. Bezva, čeká mě víkend. Venku sluníčko, užiji si to na zahradě, ať mi to čekání na „den D“ lépe uteče.
Co dělat s dychtivým zájemcem o koupi vašeho domu za plotem?
Jako makléřka často říkám svým klientům, že se může stát, že se jim po prezentaci u domu objeví nezvaní hosté. Doposud jsem však netušila, kam až to může zajít, obzvlášť když je pěkný dům a rozumná cena. Každopádně všechny odkazovat na svého makléře je základ. Je to jeho práce a má to své opodstatněné důvody.
Zpět k mému prodeji. Ten víkend byl pro mě děsivý, nepříjemný a dlouhý. Každou chvíli někdo zastavoval u domu, aby si ho obhlídl. Nenápadné reakce typu: „Tady si přizastavím, dám cigáro a projdu se kolem,“ napadly nespočet nedočkavých zájemců. Opět mi bylo zle, měla jsem chuť vyběhnout ven a všechny poslat do háje. Místo toho jsem raději celý den nevycházela z domu. Makléři tomu již věnovali spoustu času a peněz, nebudu tedy kazit jejich zodpovědnou práci. I můj syn z toho byl v šoku, jen se možná na rozdíl ode mě chvílemi i bavil.
Být či nebýt s makléřem při prohlídce vlastní nemovitosti
Víkend za námi. Uklizeno, dům připraven na prohlídkový den. S radostí předávám klíče od domu Ivaně a Martinovi a jedeme se synem na výlet. V žádném případě bych u prohlídek nechtěla být, nebylo by to vhodné. Moje energie by narušovala klid a nadhled nejen makléřům, ale i zájemcům. Ti se potřebují soustředit na výklad, své pocity a emoce, aby se mohli správně rozhodnout.
Vzhledem k počtu zájemců se osobně účastnila prohlídek i finanční poradkyně Iveta Bišofová. Je velmi zkušená, citlivá a empatická osoba, další extra třída ve své profesi.
Vážných zájemců bylo hned několik. Došlo tedy i k navýšení ceny, která byla k dobru majitele = mě. Při své praxi to také tak dělám a nepřišlo mi na tom nic zvláštního. Z pozice osobní realitní makléřky jsem to vždy brala jako naprostou samozřejmost. Nyní, jako klientka, jsem to vnímala jako obrovskou přidanou hodnotu makléřů, kteří by nemovitost mohli nechat prvnímu a měli by klid. Přesto to neudělali. Chtěli na úkor svého osobního času spravedlnost pro zájemce a zároveň pomoc pro prodávající. Je to i známka toho, že takový makléř zná svou cenu a umí si nastavit hranice. Nenasytnost některých makléřů a především těch, u kterých vítězí výkon nad kvalitou a osobním přístupem, je někdy opravdu bezmezná.
Rezervace, podpis kupní smlouvy a předání domu novým majitelům
Ještě druhá, utvrzující, prohlídka s vítěznými zájemci a jedeme rezervovat. Stovky myšlenek, dobrých i těch špatných, jsem nechávala plynout. Důvěřovala jsem. Pohled na mladý, sympatický pár mě naplňoval pocitem, že o můj dům bude dobře postaráno a zase ožije láskou a rodinným štěstím.
Pak už vše plynulo dle dohody u rezervace. Iveta zařídila nejlepší způsob financování. Ivana s Martinem nás o všech krocích průběžně informovali. Podpis kupní smlouvy pro mě nebyl až tak emočně náročný, jak jsem si myslela. Bylo to vlastně detailnější potvrzení rezervační smlouvy.
Dalším a již posledním velmi emočním krokem pro mě bylo samotné předání domu novým majitelům. Když jsem viděla dům po vystěhování, bylo mi opět moc smutno, byl už bez života úplně. Po vystěhování je vhodné – spíše nutné, nemovitost uklidit. Prázdná vždy vypadá smutně. A co teprve kdyby tam zůstal ten nepořádek po vyklizení, který většinu z nás často nemile překvapí.
V den předání jsem měla ještě „na krajíčku“, ale po tom už začal nastupovat úlevný pocit…
Osobní zkušenost, stejně jako práce skutečného profíka, je v takových situacích k nezaplacení. Je jen opravdu důležité umět si správně vybrat. Nejde totiž mnohdy jenom o střechu nad hlavou…